Piercing ucha: druhy, hojení a péče

Piercing ucha lze umístit do lalůčku i různých částí chrupavky, například jako helix, tragus, daith, rook nebo industrial.

Jednotlivá umístění se liší nároky na anatomii, vhodným šperkem i dobou hojení. Typ piercingu je proto vhodné vybírat nejen podle vzhledu, ale také podle tvaru konkrétního ucha a prostoru pro správné umístění šperku.

Piercing lze umístit do několika částí ušního boltce.

Ne každý typ je však vhodný pro každého, protože tvar, velikost a uspořádání chrupavky se u jednotlivých lidí liší.

Mezi nejčastější druhy piercingu ucha patří:

1. Piercing ušního lalůčku
   1. Klasické umístění v měkké spodní části ucha. Na jednom lalůčku lze vytvořit jeden nebo více vpichů a postupně z nich sestavit kombinaci několika šperků.
2. Helix
   1. Piercing ve vnějším horním okraji ušní chrupavky. Může být samostatný nebo doplněný dalšími vpichy vedle sebe. Při plánování je důležité ponechat dostatek prostoru mezi jednotlivými šperky.
3. Forward helix
   1. Nachází se v přední horní části chrupavky v místě, kde se ucho přibližuje k hlavě. Pokud anatomie poskytuje dostatek prostoru, lze někdy vytvořit dvojitou nebo trojitou kombinaci.
4. Snug
   1. Piercing prochází výrazným vnitřním chrupavčitým záhybem. Jeho provedení silně závisí na anatomii, protože potřebný záhyb nemusí být u každého dostatečně výrazný.
5. Daith
   1. Umisťuje se do vnitřního chrupavčitého záhybu nad zvukovodem. Vhodnost umístění je nutné posoudit podle tvaru a velikosti dané části ucha.
6. Tragus
   1. Piercing malé části chrupavky před vstupem do zvukovodu. Piercer při plánování hodnotí především velikost a tloušťku tragusu a prostor pro bezpečné usazení šperku.
7. Anti-tragus
   1. Nachází se na chrupavce naproti tragusu, těsně nad ušním lalůčkem. Také zde musí anatomie poskytovat dostatek tkáně a prostoru pro správné vedení vpichu.
8. Industrial
   1. Tvoří jej dva vpichy v chrupavce spojené jednou delší činkou. Důležitá není pouze poloha jednotlivých vpichů, ale také jejich vzájemný úhel. Pokud na sebe kanálky správně nenavazují, může šperk vytvářet nežádoucí tlak.
9. Rook
   Piercing vedený přes výrazný chrupavčitý záhyb ve vnitřní horní části ucha. Pro jeho provedení musí být záhyb dostatečně výrazný a vhodně tvarovaný.
10. Conch
    1. Piercing se umisťuje do vnitřní části ušní chrupavky. Podle konkrétní polohy, anatomie a fáze hojení lze zvolit vhodný typ šperku.

Jednotlivá umístění lze v jednom uchu kombinovat. Při plánování výsledné kompozice piercer zohledňuje tvar ucha, vzdálenost mezi vpichy, velikost šperků i prostor potřebný během hojení.

Profesionální propíchnutí ucha začíná kontrolou anatomie a výběrem vhodného místa pro nový piercing.

Piercer nejprve posoudí část ucha, ve které má být piercing umístěn, a ověří, zda anatomie umožňuje bezpečné provedení zvoleného typu. Následně označí bod nebo body vpichu, aby bylo možné předem zkontrolovat jejich polohu.

V profesionálním studiu se samotný vpich provádí sterilní jednorázovou piercingovou jehlou. Po vytvoření kanálku piercer zavede předem zvolený šperk a zkontroluje jeho polohu i dostatek prostoru pro případný počáteční otok.

U chrupavkových piercingů je správný úhel vpichu zvlášť důležitý. Nevhodně vedený kanálek může způsobovat tlak na šperk a komplikovat další hojení.

Při práci se používají hygienické postupy a jednorázové pomůcky. Domácí propichování ucha proto není vhodnou alternativou k profesionálně provedenému piercingu.

Po zákroku piercer vysvětlí zásady následné péče a upozorní na situace, které mohou čerstvý piercing zbytečně dráždit.

U čerstvého piercingu není důležitý pouze vzhled šperku, ale také jeho materiál, velikost a tvar.

První šperk musí odpovídat konkrétnímu umístění a zároveň ponechat dostatek prostoru pro počáteční otok. Proto nemusí mít stejnou délku jako šperk, který lze používat po úplném zklidnění piercingu.

Příliš krátký šperk může na tkáň vytvářet tlak. Zbytečně dlouhý se naopak snadněji zachytává o vlasy, oblečení nebo jiné předměty a může způsobovat opakované mechanické podráždění.

Pro čerstvé piercingy se používají materiály vhodné pro dlouhodobý kontakt s tkání, například kvalitní implant-grade titan. Konkrétní typ šperku se vybírá podle místa piercingu a anatomie.

Po odeznění počátečního otoku může piercer u některých piercingů doporučit zkrácení šperku, tedy takzvaný downsize. Ten pomáhá omezit zbytečný pohyb šperku a riziko jeho zachytávání.

První šperk není vhodné měnit pouze kvůli vzhledu dříve, než je piercing připraven. Pokud je výměna během hojení nutná, je lepší ji nejprve konzultovat s piercerem.

Doba hojení závisí především na místě vpichu.

Ušní lalůček se obvykle hojí výrazně rychleji než piercing chrupavky.

Piercing ušního lalůčku může potřebovat přibližně 6-8 týdnů nebo déle. U chrupavkových piercingů je proces podstatně delší a může trvat přibližně 6-9 měsíců, v některých případech i déle.

Helix, tragus, daith, rook nebo industrial proto nelze považovat za kompletně zahojené pouze podle toho, že už nejsou citlivé nebo viditelně zarudlé. Povrch piercingu může působit klidněji dříve, než je celý kanálek skutečně stabilní.

Rychlost hojení ovlivňuje například:

• konkrétní umístění piercingu;
• individuální průběh hojení;
• tlak a opakované mechanické dráždění;
• vhodná velikost a tvar šperku;
• pravidelnost následné péče;
• spaní přímo na čerstvém piercingu;
• časté zachytávání šperku.

Industrial může vyžadovat delší hojení také proto, že současně vznikají dva vpichy propojené jedním šperkem a oba kanálky se navzájem ovlivňují.

Šperk není vhodné měnit příliš brzy. Pokud je během hojení potřeba úprava jeho délky nebo jiná výměna, je vhodné postup konzultovat s piercerem.

Správná péče pomáhá udržet místo vpichu čisté a zároveň omezuje zbytečné podráždění během hojení.

Před dotykem s čerstvým piercingem si vždy umyjte ruce. Místo lze podle doporučení piercera šetrně oplachovat sterilním fyziologickým roztokem určeným k péči o rány.

Šperkem není potřeba během čištění otáčet ani ho zbytečně posouvat. Častá manipulace může narušovat hojící se tkáň a prodlužovat celý proces.

Během hojení je vhodné:

• nedotýkat se piercingu neumytýma rukama;
• nevyndávat šperk bez důvodu;
• omezit spaní přímo na čerstvém piercingu;
• dávat pozor při oblékání a česání vlasů;
• udržovat čisté předměty, které pravidelně přicházejí do kontaktu s uchem;
• dávat pozor na tlak sluchátek, čepic nebo jiných doplňků;
• nevystavovat místo zbytečnému tření a opakovanému zachytávání.

U piercingu chrupavky patří mechanické dráždění mezi časté příčiny komplikovaného nebo prodlouženého hojení. Problematické může být například pravidelné spaní na stejné straně nebo dlouhodobý tlak sluchátek přímo na šperk.

K péči není vhodné bez doporučení odborníka používat agresivní dezinfekční prostředky, alkohol, peroxid ani mastné přípravky, které mohou čerstvý vpich dráždit.

Mírná citlivost, zarudnutí nebo otok mohou být krátce po vytvoření piercingu běžnou reakcí na čerstvý vpich.

Důležité je sledovat další vývoj a to, zda se stav postupně zlepšuje.

Podráždění může vzniknout například tlakem při spaní, zachycením šperku, jeho nevhodnou velikostí nebo příliš častou manipulací. U chrupavky může i opakovaný mírný tlak udržovat místo citlivé delší dobu.

Pokud se piercing opakovaně dráždí, šperk tlačí, místo se nehojí podle očekávání nebo se objevují jiné problémy související s jeho umístěním, je vhodné situaci konzultovat s piercerem.

Při výrazné nebo narůstající bolesti, šířícím se zarudnutí, výrazném otoku, hnisavém výtoku, horečce nebo jiných známkách možné infekce je vhodné obrátit se na zdravotnického odborníka.

Při podezření na infekci není vhodné šperk svévolně vyndávat bez předchozí odborné konzultace.

Při výběru piercingu ucha je proto důležité řešit společně umístění, anatomii i vhodný první šperk. Pokud si nejste jistí konkrétní variantou, piercer ve studiu VEAN TATTOO může při konzultaci posoudit, které umístění odpovídá anatomii vašeho ucha.